chat

Akce roku 2010

Náš diář

17. června 2010

      Den regenerace stačil. Navíc by mi ranní slunce utrhlo srdce, kdybych někam nevyrazil. Štramberk jsem si nechal na úplný závěr v neděli a dneska ve čtvrtek, pěkně za ranního kuropění jsem vyrazil starou známou cestou na Kundice. Co jsem se po ní kdysi - před těmi skoro deseti lety najezdil! Dneska jenom přes most na Ostravici a známý (dneska už vlastně skoro neznámý) směr doleva měřím osvědčenějším doprava na Vratimov. Kus věčně nedokončené cyklostezky Ostrava - Beskydy začíná stejně, jako už za ty roky zcela zmizela halda na druhém břehu Ostravice v Hrabové. Ano, přesně tenhle skvělý matroš použil stát k výstavbě dnes tak krásně vyboulené ostravské D1:-)

Ostrava - Vratimov - Paskov - Žabeň - Staříč - Sviadnov - U Krmelce FM - Dobrá - Skalice - Raškovice - Krásné - Papežov - Lysá hora, 1323mnm, 58.km - Zimný - Masarykovo údolí - Ostravice - Peřeje - Nová Dědina - Letohrádek Frýdlant - Metylovice - Lhotka - Fojtství Kozlovice - Dolní Sklenov - Fryčovice - Brušperk - Stará Ves nad Ondřejnicí - Krmelín - Stará Bělá - Proskovice - U Matěje StB - Ostrava, 130km

      Nakonec až u Krmelce Fm jsem dneska po 24 kilometrech zastavil. Jediná hospoda široko daleko, kde už v devět ráno poskytnou pivo. Jasan, že jenom jedno, ale postupně přicházející švábi mne usvědčují, že jinde to tady asi vážně nepůjde:-) Nic pro mne, druhé bude až na hoře!
      Raškovická cukrárna, 40.km, 10:20. A druhý zářez. Na dovolené vyzkoušený a osvědčený AlofoK nasazuji i tady a k tomu zákuseček. Pán má chuť mlsat? Ani ne, spíš troštičku posílit zásoby na další kuskus cesty. Co mne docela překvapilo, jak jsem cestou potkal dvě naprosto odlišné dvě řeky Morávky. Ta první (ještě těsně za FM) své úzké a hluboké koryto po letech opět vymlela na dřeň a vypadala báječně divoce. Jen o pár kilometrů výše nad Skalicí je koryto zeširoka otevřené v mělké krajině a taky znovu drsně "učesané" tak, že nechápu, jak se voda z tak obrovského kamenného moře (místy až 200m!) může nakonec beze škod vměstnat to korýtka o kousek níže. Pastva pro oki je i tak zajištěna.
      Papežov, 50.04km, 10:50. Poslední možná příprava na přípravu. Už kousek nad Raškovicemi se řeka Mohelnice zakousne ostře do údolí a v podstatě už celých deset ujetých kilometrů (až na krátké výjimky, samodeci:-) lze považovat za korektní kopec. Tady na Papežově se však už všechno vážně lomí. Relativní pohoda končí a asfaltka (dneska spestřená dřeváky a jejich valachy) začíná. Načasovat správně začátek je třeba. Vyjíždím současně s kousek starším maníkem a provokativně se ptám, kdo komu bude nahoře kupovat pivko: "Uvidíme."
      Lysá, 58.64km, 11:46. Takže za 56! Slabý proti mládí, slabší proti kolegovi. Dvě třetiny jsem se držel, v poslední třetině však zkušenost a rozum zvítězili. Na hovno mi čtrnáctidenní trénink! Pivo, frajer, koupil a oba užíváme neskutečně kýčovitého počasí: Ta naše panorámata! Mimochodem, dneska je mimořádně obzvláštnili pracovníci z věže. I zdejší vysílač už má novou špičku s rakvičkama (nebo laskonkama, jak chcete) a výhled by jim jeden i záviděl. Když však pořádně mrknete, jakým způsobem stojí na špičce, máte motanici ani ne tak z piva, jako z pocitu:-)
      Peřeje Ostravice, 76.km. Jo, jo, jo! Nahoře vztekle odhazuji pomyslný blembák a dole si labožím. Tady by se mi poprvé hodil nějaký ten celoodpružený bejk z Pecky. Ale upřímně: Véčkovým brzdám věřím více. Nezklamaly ani dnes, byť párkrát (v mém najivním domnění, že cestu znám, nic mne nemůže překvapit) zažhavily. Spokojenost s fyzičkou i umem je však dokonalá. Na Peřejích překvapivě nikdo a já už mám docela hlad.
      Letohrádek Frýdlant, 83.km a zasloužený oběd. Salátek je v tomhle počasí nejnej. Cestou jsem jen smutně mrknul po zcela zarostlém a opuštěném Opevněném areálu a už se těšil na tuhle Jurkovičovu vilku, stejně jako na místní pivko. Opět ani noha. Oběd vynikající, tak po kávičce nejvyšší čas zvednout záď a vyrazit.
      Fojtství a pivovar Kozlovice, 98.km. Minout Vojvodu s Fojtem by byl zločin. Pro turistickou známku si jdu naproti do muzea a koukám, jak pěkné to tady maj. Sedíc v chládku na zápraží kvituji neutahatelnost svých nohou stejně jako místní obecní zpravodaj. Nebál bych se tady bydlet, veškeré informace místní dostanou pěkně na talíři a srozumitelně. Když si vzpomenu na náš místní bulvární plátek, je mi smutno.
      Kuňkaliště v Proskovicích, 125.km. A medvěd je dneska k neutahání. Nohy by klidně jely dále, já jim však dávám relax ve zdejším kuňkališti. O co jde? Hasičská nádrž už roky slouží jako oficiální koupaliště. Od šesti zdarma a navíc s pivkem do skla. Dovedete si představit lepší relax na závěr? Tuhle vychytávku mne naučil vloni Kufberek a jsem moc rád:-)
      Stará Bělá, U Matěje, 127.km. A poslední zastávka před koncem. S Kufberkem, komárama, Plzničkou a spokojeností. Jen ten nešťastný hladomor v Somálsku. Ten asi vážně nikdy nerozlouskneme:-)

20.6.2010 medvěd:-)

zbytek fotek